Vznik obrazu

Intenzitu I prošlého záření můžeme vyjádřit vztahem:

I = I₀.e^-µd,

kde I₀ je původní intenzita, d tloušťka absorbující vrstvy a µ absorpční koeficient závisející na tzv. efektivním protonovém čísle absorbujícího prostředí (průměr protonových čísel přítomných prvků s přihlédnutím k jejich relativnímu zastoupení), energii záření a druhu interakce fotonů s prostředím.

- transformátor - řádově na 100 kV

- usměrňovač - ze střídavého proudu na stejnosměrný a vyhlazení

- rentgenka

- ovládací pult - za ochranným štítem z olovnatého skla; voltmetry, ampérmetry, kontrola žhavicího proudu, časové spínače, polohování přístroje a pacienta, počítač

- stojan - mechanická konstrukce, zajišťuje polohování pacienta a rozmístění funkčních prvků

- ohnisko na anodě rentgenky - nebodový zdroj záření

- skleněná stěna rentgenky - absorpce některých fotonů o nižší energii

- primární clona - z hliníkového plechu, absorpce nízkoenergetických fotonů, které nepřispívají ke tvorbě obrazu, ale zatěžují vyšetřovaného

- posuvné clony, kónické nástavce - z olova, vytvoření úzkého, směrovaného svazku fotonů

- tělo pacienta - absorpce, rozptyl záření

- sekundární (Buckyho) clona - rovnoběžné olověné lamely pohlcující fotony nepohybující se ve směru původního svazku; 2-6x zvyšuje expozici, absorbuje 80-90 % rozptýleného záření

- fluorescenční stínítko, fotografický film s fluorescenčními fóliemi, selenová deska

Neostrost obrazu a její omezení:

- pohyby pacienta - zkrácení expoziční doby, intenzivnější záření, citlivější filmy a stínítka

- geometrický polostín - zmenšení plochy ohniska, zmenšení vzdálenosti pacient-film, zvětšení vzdálenosti rentgenka-pacient, zlepšení funkce Buckyho clony

- ohyb záření - zlepšení funkce Buckyho clony