RTG
Metody
skiaskopie: přímé pozorování obrazu na fluorescenčním stínítku, štítě
skiagrafie: trvalé snímky v podobě negativního obrazu na vyvolaném filmu
pozitivní kontrast: zvýšení absorpce těžkými atomy (baryum, jód), pro vyšetření zažívacího traktu, cév, žlučových a močových cest aj.
negativní kontrast: snížení absorpce plyny, pro vyšetření dutin (intrapleurální, peritoneální), mozkových komor
digitální subtrakční angiografie: “odečtení” dvou snímků téže oblasti lišících se pouze přítomností či nepřítomností kontrastní látky
snímkování ze štítu: fotografování fluorescenčního stínítka pomocí speciálních kamer, pro vyšetření velkých skupin populace (skríning) zejména na plicní onemocnění
zesilovač obrazu: zesílení obrazu až 10000x, snížení absorbované dávky (na 1/10), možnost přenosu a záznamu obrazu
- rentgenka – pacient – primární fluorescenční stínítko – fluorescenční stínítko fotokatody – elektronová optika fokusující elektrony na malé fluorescenční stínítko anody – videokamera
stomatologické panoramatické snímky: málo intenzivní měkké záření, pro vyšetření chrupu
xeroradiografie: vznik obrazu na kladně elektricky nabité selenové desce světlotěsně uzavřené v kazetě
- fotony rtg. záření způsobují fotoelektrický jev, uvolňované elektrony lokálně kompenzují původní náboj, rozprášení záporně nabitých částeček modrého barviva, které jsou přitahovány na různá místa podle velikosti náboje desky, otištění obrazu na papír, překrytí plastickou fólií, zatavení vyšší teplotou
- ostrý modrobílý obraz, selenové desky opakovaně použitelné (po odstranění zbytků barviva a obnovení náboje), xeroradiogram již za 1 minutu po expozici
- nutnost vyšší dávky záření
klasická (vrstvová) tomografie: starší metoda pro snímání tenkých vrstev (řezů); rentgenka a kazeta s filmem se protisměrně pohybují v rovnoběžných rovinách, projekce struktur v jedné rovině do stejných míst filmu, ostatní struktury rozmazané; dnes nahrazena výpočetní tomografií (CT)
výpočetní tomografie
(CT): matematická rekonstrukce příčného řezu tělem pacienta- 1. generace - jediný úzký svazek záření, lineární posun systému rentgenka-detektor, pootočení o malý úhel
- 2. generace - vějíř záření dopadající na více detektorů
- 3. generace - ploché divergentní svazky záření dopadající na detektory uspořádané do oblouku, lineární posun nahrazen otáčením kolem pacienta
- 4. generace - detektory uspořádané do kruhu kolem pacienta, krouží jen rentgenka
- spirální CT - posun pacienta během otáčení rentgenky, trojrozměrná rekonstrukce